Zpět na Aktivity

Velká Javořina

Bílé Karpaty zasahují na území dvou států – České a Slovenské republiky. Na moravském straně se rozkládají na území Hodonínska, Uherskohradišťska a Zlínska, a jsou ohraničeny na západě Dolnomoravským úvalem. Na slovenském straně se rozkládá na území Novomestská a Trenčanská a jejich hřeben je ohraničen údolím řeky Váh na východě. Celé pohoří patří do povodí dvou řek – Moravy a Váhu, které se vlévají do Dunaje. Nejvyšším vrcholem pohoří je VEĽKÁ JAVORINA vysoká 970 metrů na níž je umístněn televizní vysílač, od nějž se otevírají fantastické pohledy jak na Moravu, tak na Slovensko. Dalšími významnými vrcholy jsou Jelenec (925m) na němž je rozhledna a Veľký Lopeník (912 m), kde se nachází Lopeničárská rozhledna.

Najdete tu unikátní přírodu, malebnou krajinu, množství památek a dochovaných lidových obyčejů, spoustu možností pro strávení letní i zimní dovolené.

Bílé Karpaty jsou územím s nejvyšší pestrostí a početností zastoupení orchidejí ve střední Evropě. Mezinárodní kvality tohoto území ocenilo také UNESCO, které je v roce 1996 zařadilo na seznam biosférických rezervací. K nejznámějším lokalitám u nás patří komplex Horněmčanských květnatých luk a bukový prales Javořina.

NPR a PR Javořina

Vrcholové porosty Javořiny byly majiteli panství, Lichtenštejny, chráněny již od roku 1909. Díky špatné přístupnosti pro těžbu dřeva i této zvláštní péči člověka tak vznikl na severozápadních a severních svazích pralesovitý porost na vápnitém flyši v nadmořské výšce 835 až 970 m. Je to NPR Javořina, území chráněné od r. 1933, v současné době o rozloze 78,27 ha, a navazující menší PR Javořina, vyhlášená v r. 1993 na rozloze 27,70 ha. První chrání vzrostlý bukový prales s javorem klenem, jasanem, méně i smrkem, a s bohatým podrostem sněženek, s lýkovcem jedovatým, mléčivcem alpinským, měsíčnicí vytrvalou aj. a s horskými loukami. Ty jsou v Bílých Karpatech pověstné výskytem mnoha druhů vstavačovitých (Orchidaceae). Zahrnuje malé území jz. od vrcholu a velké území v hřebenové části Bílých Karpat včetně hory Jelence (926 m) a Salačova pramene. Zasahuje i přes státní hranici, kde je chráněn hlavně jv. svah pod názvem Velká Javořina. Menší z obou rezervací má podobný ráz a chrání níže položené smíšené lesy rovněž s bohatým podrostem. Geologický podklad obou tvoří karpatský flyš, tj. střídání lavicovitých vrstev pískovců a jílovců usazených v druhohorních a třetihorních mořích a později vyvrásněných spolu s Alpami a Karpaty.

Pro Bílé Karpaty je typické časté prolínání obdělávaných políček, zahrad a luk. To vše ohraničené hustými lesy. Na loukách se dodnes objevují četné orchideje, na jaře sněženky a v létě zase lilie.

Květnaté louky Bílých Karpat hostí velice bohatou faunu a představují důležité útočiště pro několik desítek vzácných a ohrožených druhů hmyzu. Tyto biotopy obývají např. kudlanka nábožná, která v jižní části pohoří vystupuje až do výšky 550 m n.m. Soliterní staré duby ve větších lučních komplexech podmiňují hojný výskyt roháče obecného a jiných vzácných brouků prodělávajících vývoj ve dřevě, např. tesaříka . V blízkosti Vápenek zahnízdil výreček malý. Pastviny, mokřady na sesuvech, vrstevnatá prameniště a potoční nivy v loukách, lemy kolem soliterních stromů a v okrajích lesa jsou rovněž vhodným biotopem pro další významné druhy bezobratlých a také obratlovců, např. ještěrky živorodéa vzácně i zmije obecné.V pohoří se objevují ale také velké šelmy. Uveďme si rysa ostrovida a medvěda hnědého. Ti se tady však pouze občas zatoulají ze sousedního Slovenska.

Za zmínku stoji také četných minerálních pramenů, které se v této oblasti vyskytují. V okolí Strání se nacházejí 4 minerální prameny.